I am he as you are he as you are me - and we are all together

3. prosince 2012 v 23:59 | Owlet |  The Beatles
Dnes je první adventní neděle (není, já vím, to jsem začla psát tenhle článek) a tak se s vámi podělím o vánoční písničku ze sólové kariéry Paula McCartneyho. Varování, některé časti klipu jsou lehce kýčovité, nic proti Paulovi. Ale ta jeho vyhrávka, to je celkem nářez, mně se aspoň líbí.


Připadá mi, že v některých svých písničkách se Paul nechal hodně ovlivnit dobou, myslím osmdesátými léty. Víte, co myslím? Ty unavené bicí a různé zvonkohry... tahle písnička je ještě moc dobrá, ale přiznám se, že se mi nejdřív vůbec nelíbila. Já neříkám, že jsou takové všechny z osmdesátých let, ale kdyby to složil dřív, zní to jinak, vždyť chápete. A je to škoda, že skládal podle "módy". Prostě mám od něj oblíbenější.


Včera... ne, předevčírem, jsem si četla po dlohé době Lennona, reflexový speciál. Poprvé jsem četla celý jeho poslední rozhovor (dřív jsem nevěděla, o co jde, a nebavilo mě to). Četla jsem, jak John tvrdí, že někdo vydává každý půlrok eLPí, jen proto, že se to čeká... Četla jsem si překlad How do you sleep? a důvod, proč to John napsal... Četla jsem si odpovědi Yoko, co o ní kdy Paul řekl, odpovědi Johna, co pro něj Yoko udělala... Četla jsem si o období, kdy Paul a LInda navštěvovali Johna... A bylo mi víc než jindy líto, že svět není černobílý.
Není fér považovat Yoko za tu, která všechno pokazila a Paula za chudáčka. Ani naopak, totiž tvrdit, že ubohou Yoko všichni odsuzují a Paul myslí jen na sebe. To nejde. Svět černobílý není. Jenže člověka mrzí, že se vždycky ukáže, že každý jeho vzor, každý, koho kdy obdivoval, je vlastně šedivý, jako my všichni. Někdo víc, někdo míň, ale bílý není nikdo. Prostě jsem si maličko srovnala svoje názory...
Ale proč se o ně starám? Vlastně je to úleva, říct si, že mě to nemá co zajímat. Copak ty lidi znám? Je pravda, že nám dali výbornou muziku, ale proč by se k tomu měli dělit o svoje soukromí? Proč nás zajímají jejich vztahy? Proč jsme takoví? Proč nám nestačí to, co pro nás udělali, proč po nich chceme víc? Vlastně si ten ideál kazím sama, ničím si ten černobílý svět... Proboha, to musím do všeho tak šťourat?
Hm, tohle měl být článek, který navodí vánoční atmosféru, místo toho píšu pseudoúvahy. To je fakt smutný.

Ehm, abych zase psala o Beatles, o kterých má být tento blog: taky jsem si pouštěla Magical Mystery Tour. Fakt je, že ten začátek se mi nelíbí... protože se mi tam nelíbí Paul. (Já vím, že tak se nedají hodnotit filmy :)) Zkrátka, připadají mi všichni jako po flámu... nebo tripu, určitě to natáčeli po něčem takovém. Pak přijde Fool on the Hill a on je tam docela mimo. (Já vím, že blázni jsou vlastně ostatní...) Mno, film jsem si prostě dvakrát neužívala, ikdyž je John v těch lenonkách legrační. Ale pak přišla I am the walrus... Fialoví Beatles v podivných hávech, Paul se zaujetím řeže do kytary, hraje neobvyklá hudba a pod celou scénou jsou titulky s poněkud zvláštním textem. Pak přijde George s maskou pejska, prostě nářez. Já mám zvláštní smysl pro humor a tohle mě rozesmálo. Všimněte si, jak si Paul brouká :DD


Tohle bohužel není přímo z filmu, ale jsou tam taky jiné moje oblíbené scény, třeba kousek té, kde John hraje na basu :D pravda, je to.. zvláštní. Já u takových věcí držím smích. Ještě k tomu Georgovo "Please don't be long..." Já vím, to je fakt úlet, ale chechtám se scéně, když Ringova teta zničehonic zařve na Ringa "Sklapni!" a po jeho výbuchu mu řekne, ať není hysterický... a potom zpívají v autobuse :DD Já mám vlastně ráda i ten striptýz doprovázený podivným zpěvákem, no, ne ten striptýz přímo, ale jak John hraje "chlípníka" a obrací se na George, se kterým to nic moc nedělá. Že to tam tak není? Myslím, že každý v tom filmu vidí něco jiného. Tohle vidím já.
A pak přijde poslední písnička (pokochejte se kvalitou - tipuju, že ten borec natáčel televizi) ...


...a já od Paula nemůžu odtrhnout oči...

To je ten rozdíl mezi ním a Yoko Ono! Kdyby udělal něco sebehoršího, tak když si poslechnu jeho písničku nebo jeho hlas, vlastně se stačí na něj podívat a je mi všechno jedno. Naopak můžu číst o Yoko, co všechno skvělého dokázala, jak je úžasná... Začnu tomu veřit, ale jen uvidím něco na tento↓ způsob a už jí zase... moc nemusím.


(Mimochodem, taky jste si všimli, že si v článku dokonale protiřečím? Že se vztekám, proč jim beru soukromí a pak se tady objeví moje pubertální výjevy o tom, jak Paul vypadá? I takový je život... )
:DD takže, článek je zase o ničem, a to přitom začal něčím docela jiným než skončil. Já vím, že je to hrůza. Že litujete toho, že jste to četli. Ale teď vážně: v rozepsaných něco mám. Téma můžete odhadnout podle začátku tohoto "článku". Taky sem s blížícími se Vánoci budu přidávat písničky. Tahle (Once upon a long ago - vzpomínáte ještě? :)) měla být první, pravda, není příliš Vánoční, ale postupně to bude gradovat a na Vánoce se těšte na pořádnou pecku!


-

Možná jste si všimli, že neumím psát podle výročí, vlastně se ani netrefím do adventní neděle. Já si jedu vlastní tempo. To jen, ať si někdo špatně nevyloží, že jsem nenapsala o výročí úmrtí George Harrisona. Odpočívej v pokoji, Georgi, já na tebe myslím každý den!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Czewa Czewa | Web | 4. prosince 2012 v 10:27 | Reagovat

Náhodou, já vůbec nelituju, že jsem si ten článek přečetla :). Sama jsem taková (třeba v dopisech), že skáču z tématu na téma a mně to třeba přijde zmatený a o ničem, ale celkově to pak tvoří takový správný dojem, jak se cítím a co si myslím. Tak je to i s tímto článkem... tvoje nejrůznější názory na lidi a film a vůbec... je to fajn :). Ale víš co, jak píšeš, co tě všechno v tom filmu rozesmálo, tak se spíš divím, že z něho nejsi úplně nadšená :) i když možná jsi :D. Mně se líbí i ten začátek, a Paul ve Fool On The Hill mi přijde naprosto dokonalý. Ale celkově ten film beru spíš za psychedelickou blbost, která je vlastně skvělá. Ano, jak píšeš, každý v tom vidí něco jiného... a já bych tu o tom mohla psát ještě hodně dlouho. Doporučuju se podívat na dokument o tom filmu, mně ho to hodně přiblížilo. A na další vánoční písničky se těším.
Btw, odkud teda jsi, že vám tam hraje Klus a Beatles revival ne? A nemůžeš třeba někdy jet do většího města na koncert?

2 Adél Adél | Web | 4. prosince 2012 v 17:03 | Reagovat

Je to ta jedna z chvilek, kdy  s tebou snad v ničem nesouhlasím. Nepřisuzuji Yoko všechnu vinu, že se Beatles rozpadli, ale proboha, John ji tahal všude sebou a už se, kvůli ní, o kapelu nestaral! Chápu, že ho to přestalo bavit, že byl zamilovaný a chtěl žít svůj vlastní život, ale takhle se na ně vykašlat... Neříkám, že Paul byl svatej. To nebyl, není a nebude nikdo. Na druhou stranu, on měl Lindu, dovoluji si tvrdit, že jí miloval víc než John Yoko, a přes to se na kapelu nevykašlal. Jde asi o osobnosti, ale Yoko v tom hraje až moc podstatnou roli. Nakonec, je ale snadnější svést to všechno na ni.
Jak jsem kdysi psala, na MMT nedám dopustit, natož na Paula. Ten film miluju víc než jakýkoliv ostatní od nich, a je to právě to kouzlo nepochopení, kdy při natáčení měli všichni víc LSDčka a tripu než by se dalo spočítat. Drogy jsou špatný, na druhou stranu, dřív to dokázalo vyplodit takhle skvělou muziku. A fool on the hill? Skvělá písnička s ještě lepší scénou. I ta scéna, kde se cpou špagetama, který nabírá John ze země či odkud, je prostě kouzelná... Celé to má svoje osobité koulo.
Jinak, ta první Paulova písnička je moc pěkná, ale asi mi bude trvat, než ji přijdu na chuť.

3 Algie Algie | Web | 4. prosince 2012 v 19:23 | Reagovat

Milá Owlet, já si teda nemyslím, že by Tvůj článek byl tak špatnej, vlastně naopak, jsem rád, žes ho napsala právě takhle. Je to fakt dobrý. Jak píše Czewa, skákání z tématu na téma působí chaoticky, ale je o to autentičtější :)

4 Harlow Harlow | Web | 6. prosince 2012 v 3:36 | Reagovat

je to tvoj blog a môžeš si písať ako chceš :D :D :D ja som si tiež tieto veci uvedomila, keď som čítala knihu o Paulovi odvrátená tvár mýtu, či tak nejak sa to volalo a otvorilo mi to oči. Ja som si čítala zase celý rozhovor pre časopis rolling stones 1971. to ale boli hromy blesky od johna. bolo úplne cítiť, keď som to čítala, že bol vtedy plný hnevu na Paula. Strašné, ale nemôžeme všetku vinu hádzať na Yoko, to je jasné, ale niečo sa tam predsa len muselo udiať, keď ju nik nemal rád. Ja teraz dosť maniačim na pesnička the ballad of john and Yoko a pozerala som si text. My sme sa vlastne nezamýšľali ani nad tým, ako to bral celé John. Myslela som, že to nijako ani nebral, lebo bol celý čas zfetovaný. Ale asi nebol, keď dokázal napísať ten text. a už som niekde písala , že my ich berieme ako najlepších kamarátov, že o nich vieme všetko. nakoniec ale príde tvrdá realita, keď si uvedomíme, že 2 členovia sú mŕtvi, druhí dvaja sú 70 roční dedovia a my o nich nevieme dokopy nič. Vtedy si radšej pustím znova ich piesne a na túto trpkú myšlienku rada zabúdam. Hlavu hore :)

5 Owlet Owlet | Web | 6. prosince 2012 v 21:34 | Reagovat

[2]: Nevykládej si to špatně. Fakt je, že teď bych to napsala trochu jinak... "Srovnala jsem si názory," tím nemyslím, že se ze mě stal Yokofil... sama píšeš, že Paul není svatý - no, ten článek je vlastně o tom, že mi to došlo, já si myslela, že je naprosto dokonalý, a ukázalo se, že ne. Píšu o tom, že mě to mrzí, že jsem na to koukala prostě černobíle - a ono to tak není. To ale neznamená, že mám raději Yoko Ono než Paula, to ani náhodou. Prostě mě to maličko zklamalo, že to není jenom její chyba. Ale když jsem si vzpoměla, jak ji John všude tahal, jak ho odvlekla od kapely a jak zpívá... ne, nemám ji vůbec ráda. A došlo mi, že nikdo nejsme dokonalí. Prostě jsem detailista, taky mě to štve. Mám poslouchat Paulovu hudbu, obdivovat ho za lásku k ženě a dětem a nezajímat se o nějakou Yoko Ono. Mrzí mě, jestli tě článek naštval, snad se ti víc bude líbit příští :)

6 Adél Adél | Web | 7. prosince 2012 v 6:33 | Reagovat

[5]: Vůbec mne nenaštval a moc ráda jsem si ho přečetla, líbil se mi :) To, že jsem projevila nesouhlas nesvědčí o opaku, vůbec!
Já chápu, jak to myslíš, nebo spíš, teď už ano. Taky bych byla raději, kdyby v celé téhle aféře byl Paul nevinný, no konec konců, kdo je. Všichni na tom mají nějaký ten malý podíl, ať už jen nepatrný, ale pořád si stojím za tím, že Yoko má ten podíl největší. A k jejímu "zpěvu" by se raději neměl nikdo vyjadřovat, to je kapitola sama pro sebe :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama