Here comes George

11. února 2013 v 21:41 | Owlet |  The Beatles - historie

Tohle je moje další kapitolka o historii Beatles (všimněte si nové rubriky), předcházel článek o vzniku autorské dvojice
Lennon-McCartney (přesněji o seznámení těch, kteří ji později budou tvořit). Dnes budu psát o tom, jak se ke skupině Quarrymen připojil další budoucí Beatle.



Po příchodu Paula do skupiny John pozoroval, jak se zvyšuje její úroveň. Mladý nováček krom toho, že Johna a ostatní naučil lépe hrát, zavedl například, že kapela vystupuje ve stejných oblecích. Rostla popularita skupiny, častěji vystupovali. John a Paul se naučili hrát na kytaru opravdu dobře, začali skládat vlastní písničky. S čím ale nebyli spokojení, byla jejich kytarová sóla, k cestě vzhůru potřebovali někoho, kdo by je zahrál lépe. Paul věděl o klukovi od nich ze školy (Liverpool Institute), jeho kamarádovi, který sice byl mladší, ale hrál vážně skvěle.


George Harrison dostal první kytaru od svých rodičů, jeho maminka měla ráda hudbu. Přes počáteční neochotu se na ni nakonec začal učit a brzy hře zcela propadl. Georgův tatínek pracoval jako řidič autobusu a v liverpoolském double-deckeru ho prý poprvé neslyšel hrát jen John Lennon, ale i Paul McCartney, který toho kluka znal ze školy a teprve teď ho oslovil. Začali se navštěvovat a spolu hrát. George byl v té době členem skupiny The Rebels, mj. spolu s Arthurem Kellym (na obrázcích).



Přesto souhlasil s Paulovým nápadem, aby se ucházel o místo kytaristy ve skupině Quarrymen. Paul ho seznámil s ostatními chlapci po jednom vystoupení.


Na obrázku opět Arthur Kelly - krom Paula, George a Johna, ale ty jste asi poznali

Johnovi se zdál George příliš mladý, později řekl: "Vypadal mladší než Paul, a Paul vypadal s tou svojí dětskou tvářičkou na deset.", nicméně, vyzval ho, aby jim zahrál. Když George začal vybrnkávat tóny písničky Raunchy, ohromil tím nejen jeho, ale i ostatní členy kapely.


Písničku přikládám ve dvou videích: první s Vladimírem Menšíkem, ne, netuším, co to je, má podklad originální písničku (kytarové sólo se ozve později), ve druhém hrají Raunchy tři z Beatles - tentokrát ne bez Ringa, ale chybí John, nahrávka je z devadesátých let.


John a zbytek skupiny váhali kvůli Georgově jeho věku, nakonec ale poslechli Paulovo přimlouvání se, byl prostě tak dobrý, že ho museli přijmout. John byl spokojený, výborný sólista ve skupině znamenal další krok směrem vzhůru. "Už jsme byli tři, kteří přemýšleli stejně," vyjádřil se později, těmi třemi myslel kromě sebe právě George a Paula. Všiml si totiž, že propadli muzice stejně, jako on.

(Pro ty, kteří znají první články z mého blogu: poznáváte obrázek? :))


V červenci roku 1958 navštívili poprvé nahrávací studio v sestavě Colin Hanton, George Harrison, John Lennon, John Duff Lowe a Paul McCartney. Poněkud je zaskočila vysoká cena nahrávání, vzhledem ke strohému vybavení studia (jediný mikrofon uprostřed místnosti), a pro slevu přistoupili na levnější nahrávání přímo na vinyl (obvykle se zvuk zaznamenal nejprve na pásku, ze které se přenesl na gramofonovou desku). O první straně singlu měli jasno, rozhodli se pro předělávku písničky "That'll be the Day" od Buddy Hollyho. Nevěděli ale, co nazpívat na B-stranu. Až ve studiu Paul navrhl, aby zahráli jeho skladbu "In Spite of All the Danger", se kterou mu pomohl George. Ostatní přikývli, přestože Colin Hanton a John Duff Lowe písničku moc dobře neznali.

Přidávám videa s písničkami, určitě si sami všimnete, že se dochovaly v opravdu mizerné kvalitě. Roku 2009 byly znovu nazpívány (tentokrát ne skupinou Quarrymen) k filmu Nowhere Boy - jestli je chcete slyšet v ostřeším zvuku, odkazuju na tyto verze.


Pár dní na to se ale stalo neštěstí. Johnova maminka Julia zemřela poté, co ji srazilo auto. Tato osobní tragédie způsobila u Johna nezájem o hudbu, místo kamarádům ze skupiny dával přednost svému spolubydlícímu, spolužákovi z Liverpool College of Art, Stuartovi Sutcliffovi, kterému říkali "Stu". Zejména Paul tuhle skutečnost nesl těžce (je třeba dodat, že on po smrti své matky - právě naopak - našel útěchu v hudbě), vždyť už toho tolik dokázali! Skupina zrovna začínala být v Liverpoolu populární. Zároveň ale Johna zcela chápal, jeho potkalo stejné neštěstí před pár lety, a svou pomocí v těchto časech jen posílil jejich přátelství.


Na konci roku byl John opět ve formě. George využil svého členství v kapele a poprosil kamarády, aby zahráli na svatbě jeho bratra Harryho. Vystoupení doprovodil John menším skandálem, když vylil starší paní na hlavu pivo, ale přesto se skupina setkala s příznivými ohlasy. V prosinci 1958 John začne chodit se svou spolužačkou Cythií Powellovou. Jejich vztah se změnil po jednom studentském odpoledním čaji, kde ji poprosil o tanec a ona ho odmítla s tím, že chodí s někým jiným. Odpověděl slovy: "Neříkám přece, že si tě chci vzít, nebo snad jo?".


Už delší dobu John pozoroval, že ostatní spoluhráči nechtějí s kapelou pokračovat navždy, nepropadli hudbě a neprojevují snahu zlepšit svoje hraní tak, jako on, George a Paul. Rozdílné žebříčky hodnot byly důvodem změny sestavy skupiny. (Tady jenom poznamenám, že Rod Davis, Len Garry, Colin Hanton a John Duff Lowe kapelu obnovili v roce 1997.) Roku 1959 se také změnil název kapely na Johny and The Moondogs, také kvůli talentové soutěži, které se už jednou účastnili jako The Quarrymen (doufali, že si je porota nespojí s předloňským neúspěchem, nicméně, v soutěži neostáli ani tentokrát).


Zároveň začala kapela vystupovat v liverpoolském klubu Casbah, který vlastnila Mona Bestová, matka jejich budoucího bubeníka. Zařídil to George, měl v klubu jednoho večera hrát s Les Stewart Quartet, ti ale účast odřekli a tak George slíbil Moně, že přivede svojí kapelu. Před vystoupením museli chlapci dokončit výzdobu klubu - na stěny nakreslili různé draky, pavouky, hvězdy, duhy, brouky a jiné zvláštní obrázky, jejich výzdoba se ve sklepě dochovala dodnes. (Klub na obrázku nahoře.) Kapela tehdy hrála s kytaristou Kenem Brownem. Jak už jsem psala, syn majitelky klubu, Pete Best, se zanedlouho stal bubeníkem skupiny, a právě v klubu Casbah později přemluvili Paul a John Stua, aby si koupil basskytaru Höfner a začal s nimi hrát. Ale o Petovi, Stuovi, Astrid a Hamburku příště.

Stuart Sutcliffe schovaný vlevo
Pete Best drží slavnou, později Paulovu Höfnerku
Obě fotky pocházejí z jiného liverpoolského klubu - Cavern.

Mimochodem, taky jste si všimli, že každá knížka, každý dokument nebo každá internetová stránka vypráví ten samý příběh docela jinak? Poskládat tuhle slátaninu (abstinence psaní způsobila, že jsou některé věty poněkud kostrbaté, snad vám to nevadilo...) mi dalo zabrat (když navíc připočítám, že se mi dvakrát smazala polovina textu, ano, naštve to) a stejně se bojím, že mám některé údaje špatně - můžete mě opravit, zlobit se nebudu, naopak budu ráda. Některé fotky možná pochází z Hamburku. A ještě něco: ač se nestrefuju a neumím psát do výročí, tentokrát mi to vyšlo docela blízko sedmdesátých narozenin George Harrisona - kdyby nic jiného, tak tenhle článek mu věnuju, je to vlastně o jeho příchodu do skupiny :)


Je k tomu příležitost, a proto přidám pár svých oblíbených fotek právě vzniklé trojky - i z pozdější doby:







Beatles v Hamburku jsou poněkud rozsáhlá kapitola a Stuart s Astrid velmi zajímaví lidi, takže se bojím, že ani v příštím článku se nedostanu k seznámení s Ringem.


Aby to nemrzelo ty, co ho mají ze všech Brouků nejraději, dám sem i nějaké jeho fotky:

:DD To si dělám srandu :D

Eh, fotka :D ale je moje oblíbená



Kdo je na titulní stránce Ringových novin? :)
A další jedna pro pobavení (mimochodem, Ringo Starr měl prý za časů Beatlemanie největší fanouškovskou - asi spíše fanynkovskou základnu):
...takový extrém ho ale vyděsil. :D

Nevím, jak podle vás, ale pro mě je nejlepší tahle sestava:

:)))
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Adél Adél | Web | 11. února 2013 v 22:25 | Reagovat

Zajímavý článek, ostatně jako vždy. Jen jsem všechno asi už prolezla natolik, že jsem většinu (!) z těch věcí věděla... Což ale vůbec nevadí! Miluju Quarryman éru, je pravda, že Paulie vypadal tehdy opravdu mladě, ale to všichni! Jací roztomilí byli... Stejně je to zvláštní, že se sešli a že všichni byli z Liverpoolu...
A ano, je pravda, že v každé knížce je to všechno popsáno jinak. proto asi nemá cenu tě opravovat, protože jeden řekl tohle a druhý tamto. A darování Geovi, pěkný nápad.
A Ritchie je roztomilej!

Nicméně, promiň, jestli jsem byla vztahovačná, já jen že můj blog je opravdu tak trochu (víc) deníčkovský a já si to nemůžu odpustit (spíš se divím, že to někdo čte! :D). A k tvým problémům, naprosto to chápu! Až přijde čas, kdy se z toho budeš chtít vypsat, i kdyby za pár let, já si to ráda přečtu! A to s tím někým, koho znáš, taky chápu. Ne že by to bylo hlavně kvůli tomu, ale byl to jeden z důvodů, proč jsem vlastně měla už tolik blogů (shame on me...) :D

2 Owlet Owlet | Web | 12. února 2013 v 0:19 | Reagovat

[1]: Jé, děkuju, mně to připadá nudný - ne, že by Broučí historie nebyla zajímavá, ale píšu to tak těžkopádně... Já pokaždý, když tuhle "story" čtu, narazím na spoustu nových věcí... ale často se to rozchází, no aspoň si to každý může zidealizovat pro sebe. Znám dokonce verzi, kdy In Spite of All the Danger napsal s Paulem John... ale takhle se mi to zdá zajímavější :D a je víc takových případů. Svět Beatles je tak fascinující a jen na tohle téma by se dala napsat knížka - a já se tady snažím se svým směšným článkem :DD Každý den objevím nějaké jiné souvislosti, každou chvíli se o Broucích dozvím něco nového... snad nikdy to nepřestane zajímat :)) Taky mám moc ráda mladý Beatles, líbí se mi, že jsou to zatím takoví... ne obyčejní, prostě normální kluci, co mají svůj sen a nadšení pro muziku, radost z ní. Stejně je to zvláštní náhoda, že se tak sešli... Čtyři tolik talentovaní lidi...

Hm, za pár let to možná někomu všechno řeknu, třeba to budeš ty, co víme, jak to bude za pár let :) já nevím ani, co bude za týden... Nejhorší je, že člověku, kterému bych se ráda vypovídala, to říct nemůžu, protože se ho to týká... je to složitý, hodí se spíš slovo komplikovaný. Snad se všechno vyjasní a zjednoduší :)) Stalo se mi, že můj blog našli (byl to zrovna ten deníček! čarodějky Witch by mi fakt nevadily), to byl děs... takže zkouším psát hodně anonymně, ale nejde mi to :D myslím, že už tak by mě někdo poznal, že mám ráda Beatles, to ví každej, ale tyhle soukromý problémy nikdo z okolí znát nemusí :)) jo, a leze mi sem pravidelně sestra :P :D

3 Adél Adél | Web | 12. února 2013 v 10:15 | Reagovat

[2]: Rozhodně to nudné není)) Pochybuji, že pravdu ještě někdo ví, protože i třeba Paul sám stejnou věc vyložil kolikrát jinak, takže člověk neví, čemu vlastně věřit. Na druhou stranu jsem s tím tak spokojená, protože, jak jsi napsala, každý si to může zidealizovat pro sebe! U písniček, kdo je napsal, je to snad ještě těžší, ale ta "tajemná mlha" kolem toho mi přijde pěkná, i když bych občas ráda věděla, komu byla jaká písnička věnována... A ano, zvláštní náhoda, ale díky za ní!

Kdo ví? Možná! Tak či tak, jak říkám vždycky, je lepší se s tím někomu svěřit než to  sobě dusit. I kdyby to mělo být zvíře, nebo cokoliv neživého. Jo, moje máma mi taky přišla na blog, bohužel tak přišla i na mojí orientaci a od té doby nemáme zrovna nejlepší a ideální vztah. Proto tenhle svůj blog utajuji, vím, že takhle z blízkých osob o něm ví jen dvě spolužačky a Lucy, samozřejmě. Někdy je to vážně těžké, co?))

4 Tereza Tereza | Web | 12. února 2013 v 21:30 | Reagovat

Já osobně jsem ráda, že ho přijali. On je tak náramně doplňoval! Jen jsem u pár bodů četla něco jiného, ale jak říká Adél, pokaždé se píše něco jiného. V každé knížce, kterou jsem přečetla se píše trochu něco jiného, takže tohle nedokážu posoudit. Já osobně doufám, že můj blog nikdo z mého okolí nezná. Tedy když nepočítám lidi, co jsou mi velice blízcí. Jinak článek je velice povedený! Jen tak dále!:)

5 Harlow Harlow | Web | 12. února 2013 v 21:46 | Reagovat

Ako som uz povedala, ak to uznas za vhodne, mozes sa kedykolvek vypisat z tvojich tazkosti. Ani ja som vsak nechcela, aby niekto opat prisiel na moj blog, tak pouzivam shift, ctrl a n a som inkognito. Moja sestra tiez vie, ze mam blog, pozrela sa nan iba na zaciatku a teraz nan uz nechodi. Neznasam, ked niekto nedokaze pochopit, ze kazdy ma pravo na svoje sukromie, ci uz ide o normalny dennik niekde v zasuvke alebo internetovy.
Historia sa vsade opisuje inak, vyberam z toho to, naco narazam najcastejsie.
Inak, chcela som pockat s komentarom az ked budem na pc, ale trpezlivost nepatri k mojim silnym strankam, takze interpunkcia bude mozno nabuduce  :D fb som si musela kvoli skole obnovit. Ale ide o to, ze ja tam netravim vela casu, ale vzdy ma to dokaze nastvat, prispevky, ktore tam su.
Obrazky Ringa su krasne, vdaka za ne! Vlastne vsetky obrazky su krasne
A obrazok nam ma byt povedomi podla toho, ako nerobit s photo filtrom? Ak ma pamat neklame. Ale neviem, co si s tym porobila. Upravila farby? :D soundtrack nowhereboya milujem. Ako aj Aarona Johnsna  :D  :D

6 Owlet Owlet | Web | 12. února 2013 v 22:21 | Reagovat

[3]: No, i já sama mám "falešný vzpomínky", kdy si pamatuju něco docela jinýho - a to se stalo před pár lety, tohle je padesát let... A co se týče autorství písniček, je to taky složitý, ono Lennon-McCartney je vůbec někdy nespravedlivý vůči Georgovi s Ringem, je taky pravda, že čím dál později to byly spíš písničky Johna nebo Paula, ale zase když řeknu, že "Ob la di, Ob la da" složil Paul, není to pravda, protože ve vzteku John pomohl najít rytmickou linku (a stvořil tak vlastně písničku, kterou neměl nikdy rád :)), Paul zase vymyslel aranžmá "Come together", takže není fér říkat tomu Johnova písnička, stejně tak někdy písničky dvojice Lennon-McCartney zásadně tvoří Georgova sóla a Ringovy bicí - jeden příklad za všechny je Day Triper...

No, psát si tajný deník mi nikdy nešlo, ale zkusit to můžu... je totiž děs, něco dusit, ale nevím, tohle asi nepomůže. Moje máma taky objevila můj blog - ten deníček, a zrovna tam byl článek, kde jsem psala, jak mám hrozný rodiče :/ Teď se za to fakt stydím... Mně tehdy vůbec nedocházelo, že mám skvělý rodiče, jasně že jsem to tak nenávistně nemyslela... ale mámě to ublížilo :( Naštěstí mi to odpustila, už je to dávno. Dneska jsem víc empatická, rodiče jsou taky jenom lidi, někdy se neshodnem, ale mám je opravdu ráda. Chápu, proč mi něco nedovolí, prostě mě mají taky rádi. Ale od tý doby si dávám větší pozor, ikdyž tenhle blog by jim asi nevadil :) Jo, někdy je to pěkně těžký. Tvojí situaci ti opravdu nezávidím :( doufám, že si s maminkou najdete k sobě cestu, fakt ti to přeju. Určitě tě má moc ráda a jednou to všechno bude v pořádku :) držím ti palce!

[4]: :D Já jsem taky fakt ráda! :D Beatles bez George by přece nebyli Beatles! Jo, jak píšeš, všichni se navzájem doplňovali - každý byl docela jiný - i hudebně, a člověk to pozoruje i v sólový dráze... Všechny jsou výborný, jen prostě spolu tvořili dokonalost! Já mám každýho z nich ráda pro něco jinýho... Jé, díky!

[5]: No, snad někdy příště :) Ono je to tak komplikovaný, že bych vám to snad nepopsala... :D  Uvidíme, spíš až to bude docela za mnou.

Tuhle fintu s inkognitem jsem objevila až teď, kdy mám konečně vlastní počítač a nemusím mazat žádnou historii :D jo, je to hrozný, právě proto nemám ráda papírový deníky - jednak to vlastně neřeknu nikomu, takže nemám pocit, že jsem se "vypsala" (až na bolavou ruku), taky mě to nebaví, když vím, že to nikdo nebude číst - což není pravda, protože nakonec to špatně schovám a pak si to někdo čte... což je příšernej pocit.
V češtině by mi špatná interpunkce asi vadila (jako se někdy děje právě na FB :D), ale slovenskou moc neznám :D a rozumím tomu, takže dobre :D Jo, to mě taky - rádoby filosofie a hloupý citáty jako popisky fotek, to ještě přežiju, ale jak tam někdo sdílí rasistický fóry, vře mi krev v těle... Pak mě vytáčí statusy typu "právě jím čokoládu", fotky s našpulenou pusou, když se musím hádat s hloupejma lidma... hm, když to tak popisuju, proč vlastně mám FB? :D Ale pak zapnu chat s kámoškou a čas letí...

Ringo je zlatej, mám nejradši tu s tím dvojníkem ze Žluté ponorky :D Jak je menší, než on :D A našlas Pattie na těch novinách? Snad ještě nějaký jeho fotky najdu, ale u mě v počítači je to samej Paul, až mě to děsí :D Mám ho i na tapetě! A když nejsem na kompu, čtu knížku o něm nebo poslouchám a zkouším hrát jeho písničky. Není to posedlost? :D

Jo, jo, pamatuješ si správně. No, vlevo nahoře jsem to slepovala :D Já jsem našla dva, co do sebe pěkně zapadly, jeden asi o třicet pixelů vyšší, už si nevzpomínám, v čem byl problém. Asi by se ta fotka našla celá, normálně (jo, vpravo jsem vyřízla takovýho chlapa :D), ale já používám tohle :D moje "dílko". Aaron je moc hezkej, lepší než "Paul" a "George", ty nemůžu ani vidět...

7 Tessie Tessie | E-mail | Web | 15. února 2013 v 20:02 | Reagovat

Moc krásný článek,George je můj nejoblíbenější Beatle.Máš vážně skvělý blog,moc se mi líbí.
O Beatles se zajímám,ale blog o nich přímo nemám.Sem tam se mi k článku hodí písnička nebo obrázek nicméně bych byla ráda,kdybychom byli spřátelené blogy.Promysli to a mrkni ke mně,prosím :)*

8 BeatlePytlík BeatlePytlík | 17. února 2013 v 12:20 | Reagovat

RINGO?! Ty brejle :D

9 Czewa Czewa | Web | 28. února 2013 v 22:42 | Reagovat

Woooow, to je článek! Parádní! Jen tak dál, Owlet ;)

10 BeatleGirl BeatleGirl | Web | 8. března 2013 v 15:52 | Reagovat

Ahoj, nespriatelíš??? Mám tiež blog o BEATLES, ak chceš spriateliť napíš mi do komentárov, ďakujem.

11 dailybeatles dailybeatles | E-mail | Web | 17. března 2013 v 12:05 | Reagovat

Ahoj podíváš se prosím na můj blog???  :D

12 Harlow Harlow | 12. dubna 2013 v 19:50 | Reagovat

kde zase si???????

13 Janča Janča | Web | 6. května 2013 v 19:38 | Reagovat

Týjo, fakt dobrej článek, obdivuju takový lidi, kteří dávají dohromady několik verzí historie a pak z toho napíšou takovej dlouhej článek! :) Moc zajímavé a i fotky úžasné :D

14 Addie Addie | Web | 14. května 2013 v 21:53 | Reagovat

Owletko, kde lítáš?

15 Harlow Harlow | 18. srpna 2013 v 1:41 | Reagovat

Vrat sa uz. Pauzovala si dost dlho  :S

16 ZdenekK ZdenekK | E-mail | 17. ledna 2017 v 15:01 | Reagovat

Chtěli byste zvýšit návštěvnost na beatles-the-best.blog.cz několikrát? Hledat v google: Masitsu's tricks

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama