O blogu

When the sun is out, I've got something I can laugh about

5. února 2013 v 17:28 | Owlet
Že to chtělo? A že by to chtělo spíš článek?


Jo, měním vzhled blogu často, jsem zvyklá, dřív jsem měla blog věnovaný čarodějkám Witch (hodně dřív...), potom takový hloupý deníček, kam jsem psala každou kravinu. To jsou typy blogů, kde "dizajn" znamená hodně, nejlíp ho pořád měnit. Tak se nezlobte :) jestli je tohle moc tmavý... No, Paul se hezky směje.


Chci se omluvit těm, kteří čekali článek. Bojím se, že sem už nepřijdete, ano, můžu si za to sama. Ale člověku není vždycky nejlíp... V mém životě se toho nepřihodilo mnoho, ale to je asi právě kámen úrazu, já vám to nebudu sáhodlouze popisovat, nechci z blogu udělat trapný deníček, kam si budu zapisovat své podivné pocity, vím, že vás to, narozdíl od Beatles, vůbec nezajímá. Prostě... jsem se neměla nejlíp. A ne, nechtělo se mi psát. To, co bych vytvořila, by se stejně jen vzdáleně podobalo článku - asi tím, že by tam byla slova, to je tak všechno. Hm, a škola... škoda mluvit. Nemám špatné výsledky, to ne, ale vím, že to mohlo být lepší...


No, s měsícem únorem zahazuju minulost, vracím se ke své Beatlemánii a budu pokračovat v popisování historie té nejlepší skupiny, která kdy existovala, pro vás, pár nadšenců, co sem (doufám) občas zavítáte. (Zahazuju minulost zní zvláštně, ale neřešte to...) Ještě jednou se chci omluvit, jednou jsem s tím blogem začla, tak to nemám přerušovat kvůli kravinám.


Ale chcete něco vědět? :) Jak jsem po té době otevřela blogové stránky a začala všechno měnit, nahrávat obrázky, v duchu si připravovat článek, skládat větu k větě... Strašně mě to uklidnilo, už jen to pomyšlení, že budu zase psát. Už jsem si byla jistá, že chci studovat přírodní vědy - já vím, co to má společného s blogem? Ale mně dělá strašně dobře se vypsat, nemusím psát o svých pocitech, moje útěcha ten měsíc byla ve vytváření referátu. Teď jsem v klidu, jednou za týden sem přidám článek - tak to má prostě být. Je to zvláštní pocit. Neměla bych podobně pracovat? Hm, ale to vás asi - spíš určitě nezajímá... Možná to, že jste mi fakt chyběli - vaše články, komentáře, názory. Znám vás tak půl roku... ale s nikým jiným se Beatles tak skvěle neprobírají, vážně. A když si vzpomenu na (poněkud rozšířenou!) sbírku Brouků, kterými vylepším články... Mám se na co těšit. A vy snad taky.


Mimochodem, nevím, jak u vás, tady je dneska jaro. Konečně skončila ta pochmurná atmosféra, kdy šedou oblohu rámovaly holé větve stromů (achjo, hůř to asi popsat nejde - snad víte, co myslím, napoví obrázek - kdo našel Paula? :)) a všichni šlapali bláto. No, bláto je vlastně pořád. Když mi pražilo slunko do očí, vzpoměla jsem si na písničku, kterou bych mohla poslouchat pořád. A kdybych jí zpívala, byla by to teď alespoň trochu pravda.


Mojí situaci ale spíš vystihuje "Here comes the sun and I say: It's allright." (Asi bych našla lepší obrázek, ale probírejte šestnáct set! fotek, většinu černobílých. Ehm, a co mi říkají autorská práva? Zdroj typu tumblr nebo facebook by asi nebyl k ničemu, myslíte, že ti lidi, kteří obrázky sdílí, mají ta práva? Já myslím, že ne. Takže k čemu by bylo uvádět zdroje... To jen pro vysvětlení.)


(A příští článek - už brzo! taky aby tenhle výplod nikdo nečetl... - se bude věnovat víc ostatním Broukům. Teď ho mám i na záhlaví, to je strašný, stránky jsou přece o celý kapele... Ale já si nemůžu pomoct! :D Lepší než nic, že ano? :D)

"Nothing's gonna change my world..."

11. října 2012 v 19:47 | Owlet
Nezlekněte se, jdu spravovat nový vzhled blogu. Ale fakt je, že s tímhle jsem byla hodně spokojená. No, změna je život. Kdyby to bylo hodně zlý, okamžitě se vracím k Paulovi :) Musí však dojít na ostatní Brouky. Až když slavil John narozeniny...

Památka pro další generace.

Úvod

29. srpna 2012 v 23:36 | Owlet
Tohle budou jednou stránky o skupině The Beatles, alespoň bych to tak chtěla. Je to to nejlepší, co se dá poslouchat - podle mě, kdo je neposlouchá, nemusí sem chodit. Jen toho člověka nechápu.

Možná znáte v okolí někoho, kdo chce, aby všichni věděli, že poslouchá kvalitu, že má dobrej vkus, tak sám sebe označí za Broukaře, přestože zná pět písniček. Kdo neví, o čem mluvím, má štěstí, kdo ví, o čem mluvím, chápe. Doufám, že sem budou chodit lidi, co Beatles opravdu poslouchají.

 
 

Reklama